Technologie malování
Provádíme malby všech bytových i nebytových prostor jak v interiéru, tak exteriéru a to bytů, schodišť, kanceláří, hal, společenských prostor a pod.
Dle podkladu a náročnosti zákazníka, zvolíme materiál pro malby klihové, vápenné, disperzní, latexové, akrylátové, silikátové. Práce provádíme dle požadavků a to válečkem, štětkou, beztlakovým stříkáním nebo i klasickou malířskou stříkačkou.
Zhotovujeme vnitřní stěrkové omítky včetně penetrace na betonový podklad nebo po oškrábání starých maleb na nerovné omítky s následným vymalováním (jedná se o suchý proces omítek které mají vzhled jako sádrokartony, jsou hladké).
Použitím nových tuzemských i zahraničních materiálů provádíme dle námi vhodně zvolené technologie protiplísňové malby, ochranné nástřiky protipožární i protihnilobné.
Zajišťujeme kompletní zakrytí nemalovaných ploch včetně hrubého úklidu po malování.
Pracovní postupy:
Lze konstatovat, že u nás je velké procento staveb ve špatném technickém a hlavně estetickém stavu. Týká se to jak zevnějšku, tak i interiérových prostor. Maluje se co nejlevněji.
Příprava podkladu je velkou nákladovou položkou, která se běžně při malování podceňuje a výsledný efekt je diskutabilní.
Výsledný kvalitativní efekt je dán i kvalitou nátěrové hmoty (otěruvzdornost, omyvatelnost, bělost, barvostálost).
Klihové malby mají snahu se při běžném provozu otírat a špinit. Částice pigmentu a pojiva u klihových barev mají velmi malou přilnavost, často se odlupují od podkladu při několikanásobném vrstvení.
Rozdíl mezi klihovou a disperzní barvou je především v únosnosti jednotlivých vrstev mezi sebou, otěruvzdornosti materiálu, pevnosti, vzhledu, stálobarevnosti a tím i prodloužené trvanlivosti malby.
Technologický postup vhodný pro malování při adaptaci starých budov:
Staré malby již degradované je nutné oškrábat, aby nová malba dobře přilnula k podkladu. Za nenosné podklady lze považovat i veškeré na pohled soudržně vypadající nátěry, jejž klihové pojivo nemá příliš velkou "vazební sílu" ani k podkladu, ani navzájem mezi jednotlivými vrstvami (odlupování). Staré nátěry se trhají a nabalují na váleček či štětku.
Z estetického hlediska je potřeba aby malba dobře vypadala, nebyly na zdech prohlubně, praskliny, rýhy, díry a pod. Nerovnost omítek po oškrabání se projeví po následném vymalování. Tyto nerovnosti se nedají pouhým sádrováním a přetmelením odstranit. Potom se provádí celoplošná stěrka, která provede vyhlazení stěn a tyto potom vypadají jako za sádrokartonu.
Nové omítky a drážky musíme nechat tzv. vyzrát. Čerstvá omítka je vysoce alkalická (vysoké pH). Může dojít ke zbarvení a skvrnitosti nátěrového filmu. Karbonizace vápna tj. jeho vyzrání aby malba neflekatěla, trvá 6-8 týdnů.
Penetrační nátěr provádíme k optimálnímu zajištění savosti podkladu na opravovaných omítkách při vysychání. Slouží rovněž ke zpevnění starého podkladu.
Neodstranění staré malby, bude mít v budoucnu za následek mnohem časově náročnější odstranění nátěru, protože nová malba je tvrdší těžce škrábatelná.
První nátěr malířskou barvou se provede po dokonalém proschnutí ploch připravených pro malování. Je žádoucí, aby malba zaschla co nejrychleji, protože čím déle je nosný podklad navlhčován, tím se naskýtá možnost praskání odlupování a flekatění malby. Velký vliv má vlhkost a teplota malované místnosti. Teplota má být co nejvyšší a vlhkost co nejnižší.
Na zaschlém malířském nátěru se provádí sádrování děr a trhlin a to tím, že díru zasádrujeme a po zavadnutí ihned přelíčíme vodou nebo malířským materiálem, aby se povrch vyhladil. Zde ovšem dochází ke kontrastu struktury jemné štukové omítky a hladké sádry. To se projeví zejména při sádrování větších ploch a dlouhých trhlin.
Konečný nátěr malířskou barvou se provádí jestliže jsme si jisti, že nebudeme zbytečně zasahovat do malovaných ploch a to jakýmkoli řemeslným postupem. Tento provádíme zpravidla válečkem v dostatečné tloušťce a odstínu nátěrového filmu.
Ke zpomalení technologického postupu maleb může dojít když provádíme barevné řešení interiéru. Jestliže budeme mít strop bílý a stěny barevné, musíme počkat až nám zaschne barva na stropě abychom mohli pokračovat a čistě oddělit barvy při jejich styku.
K efektu zrcadlení dochází když nám vápenná malba zkamení při nedostatečném vyschnutí omítek. Stává se to v chladných měsících, kdy čerstvá omítka neschne a velmi vlhká se zamaluje.
Cena prací se odvíjí od kvality materiálu, technologického postupu, a v neposlední řadě přípravy vlastního podkladu pro malování. Ten zpravidla závisí na kvalitě a technologii zednických řemesel.
Čím vyšší kvalita zednických prací a připravenosti podkladu stěn a stropů, tím rychleji je možnost vymalování. Týká se to rovněž vizuální kvality malby a jejího vzhledu.
Malba s oškrábáním
Pokud se dostaneme k malování již dříve vymalovaných objektů, a to amatérsky nebo i profesionálně od jiné firmy, je nutné odborně posoudit, jestli je malba únosná či nikoli. Tím se vyvarujeme možnosti, že nám malba způsobí po ukončení a našem odchodu problémy (začne se odlupovat od starého podkladu).
Při škrábání staré malby je důležité promočit starou klihovou vrstvu do hloubky. U starých objektů se však musí proces škrabání i vícekrát opakovat, poněvadž spodní vrstvy klihové malby jsou klíženy kostním klihem, nebo jako mezivrstva slouží vápenná malba, která se promočit nedá.
Pod malbou se zpravidla nachází stará vápenná omítka, která je již ve zvětralém stavu a drolí se. Tuto je nutno zednicky opravit, nebo alespoň napenetrovat vhodnou penetrací (např. Sokrat 2802 AS). Penetrační nátěr musí vytvrdnout alespoň 24 hodin. Potom lze aplikovat nové malby.